Počet zobrazení stránky

čtvrtek 22. listopadu 2012

Věž nevěřících

Vracím se teď po delší době k jedné kauze, kterou jsem dlouho přehlížel zcela záměrně. Návrh "kostela pro ateisty" předložený Alainem de Bottonem mi připadal drahý a nesmyslný. Ostatně celá Bottonova představa Ateismu 2.0 prezentovaná v knize Náboženství pro ateisty mi přijde značně padlá na hlavu, ale to už rozebírali jiní.

Stavba by dostala podobu velkého černého kvádru ve stylu objektu z filmu 2001: Vesmírná odyssea. Uvnitř pak má být jakási geologická expozice oslavující evoluci Země.

Kritici návrhu vcelku správně namítali, že takovým chrámem ateismu je přece každé odpovědně vedené přírodopisné muzeum, každá hvězdárna a snad i některé školy. Věřící se mohou i při pohledu na vznik oka samozřejmě ukájet představou, že ten jejich bůh dělá tu evoluci dobře, ale ona existuje také spousta nenáboženských špatných výkladů a lidem nelze zakázat se mýlit, takže to muzea v jejich funkci nijak nediskvalifikuje.

Vlastně je otázka, proč bychom měli vůbec hledat vyjádření ateismu (tedy absence bohů, kterých se chceme zbavit) namísto toho abychom se upínali k tomu, co chceme získat - k poznání a moudrosti.K odvržení náboženství většinu z nás nevedla nenávist k vymyšleným bytostem, ale poznání že jejich existence, tak jak je nám předkládána, prostě není možná.
Proto se dá říci, že skutečným chrámem  i základní knihou ateismu je samotná příroda, z níž se učíme.

Na druhou stranu neexistuje (a na tom prosím trvám) žádný rozumný důvod, pro který by stálo za to takovou stavbu zakazovat. Pokud si ji nějaké místní sdružení ateistů přeje, koupí si pozemek, zasponzoruje jí a samozřejmě získá potřebná povolení, nemělo by jim stát nic v cestě.

Přesto se v případě Bottonova návrhu objevila vážně míněná reakce, že tato stavba ohrozí bezpečnost Londýna. Pravděpodobně s ohledem na "náboženskou citlivost".

Vždycky mám chuť se podobných lidí zeptat, jestli to myslí vážně, jestli je už někdy na ulici přepadla 46 metrů vysoká betonová věž vyložená geologickými vzorky. Pokud nepřijde zemětřesení, bude asi největším nebezpečím to, že v ní může člověk umřít nudou.

Přestaňme už konečně přenášet zodpovědnost tam, kde není. V případě amatérských filmů s Mohamedem nebo paličů knížek můžeme alespoň někde vidět úmysl kohosi vyprovokovat, rozlobit, urazit (ani tak by ale reakce samozřejmě neměla být tak vraždená). Čím ale sakra uráží věřící betonový hranol?

A pokud je snad uráží představa toho, že jeho vnitřní obklady mají znázorňovat geologickou historii  Země, pak je nutně musí urážet každá hora, každá geologická vrstva, zemský plášť a vůbec celá tahle planeta.

Žádné komentáře:

Okomentovat