Už několikrát jsem si přál pád vlády, ale v některých případech si zpětně myslím, že by nebylo nijak dobré, kdyby k tomu skutečně došlo. Současnost je však dost jiná.
Přání stabilní vlády má jeden důležitý důvod - jen se stabilní vládou se dá jednat. I vcelku nepříjemná vláda je nakonec předvídatelnější, než politický systém v zemi, kde se vládci mění každý druhý den. Z toho důvodu je občas lepší zbytek volebního období přetrpět, než mizernou vládu svrhnout a pak improvizovat.
Někomu tedy může být divné, že si v současnosti světoví politici přejí, aby u nás vláda konečně padla (pokud o České republice vůbec vědí). Nečasova vláda totiž vypadá nechutně nejen zevnitř ale i zvenčí.
Pro většinu našich občanů bylo odporné už to, když vládnoucí strany sborově zradily své volební programy a Nečas se svým spolkem diletantů prosadil části svých deforem (včetně daňového balíčku). Moc důvěry ale "Bakalova koalice" nebudila nikdy.
Pro okolí to nevypadalo sice hezky (zvláště když zašantročovali miliardy z EU), ale kolem nás je naštěstí stále ještě dost šílenějších postdemokratických států (například Maďarsko), které dokázaly upoutat větší pozornost.
Nakonec ale přesto v jedné věci naše vláda dokázala "vyniknout" nad všechny ostatní - v rychlosti výměny minitrů. Dávno ani není sporné, jestli by tomuhle někdo dokázal ještě říkat "stabilní vláda". Po odcházení a vracení se Karoliny Peake a po prohlášení, které vyvolalo dojem, že se TOP 09 chystá odejít z vlády už v ní je spolehlivě stabilní snad jen Nečas.
Důsledky stabilní lability vlády se daly očekávat. Rozhodně nejde paradox, že si svět kolem nás přeje výměnu zaskakujících ministrů za osobnosti se kterými by bylo možné jednat.
A to je i moje přání.
Žádné komentáře:
Okomentovat