Počet zobrazení stránky

pondělí 16. září 2013

Plastiková lhostejnost

V roce 1999 jsem byl na Sahaře. Jistě, byl to zajímavý výlet, ale chci vám říct o tom, co na záběrech z mé kamery neuvidíte. Když jsme se vylodili v Tunisu a pokračovali směrem do Libye, všiml jsem si něčeho, co jsem zpočátku považoval za hejna havranů.

Poušť v nezměrné rozloze pokrývaly tmavé skvrny, které občas v hejnech vzlétly, zakroužily a po chvíli se snesly na jiném místě. Ve snaze přijít na to, co sem ptáky v tak obrovských hejnech láká, jsem upřeně pozoroval poušť. Pomalu mi docházela ta šílená pravda - Saharu od silnice až k obzoru nepokrývala hejna ptáků, ale černý plastových pytlíků, jaké se u nás používáme do košů. Prašní ďáblové občas zvedli několik desítek či stovek takových sáčků do vzduchu a tak vznikal onen dojem kroužících hejn.

Ta rozloha zapytlíkované pouště mě docela vyděsila. Jenže to vlastně nebyl první takové mé setkání s plasty na místech, kam nepatří. Už několik desetiletí se v mnoha mořích včetně Jaderského vyskytuje zvláštní rostlina. Má listy průsvitné a zelené nebo hnědé, podobně jako jiné vodní rostliny, jenže je plastová. Jsou to zbytky různě silných plastových pytlů, které čouhají zpola zahrabané z mořského dna. Přírodní barvu jim dávají řasy a špína.

Problém je, že je mořští živočichové opravdu žerou, jako kdyby to byly skutečné řasy. Umírají pak s žaludky plnými plastu. Umělá hmota zabíjí zabíjí ve všech velikostech, všechny druhy živočichů od planktonu po kytovce a tohle všechno se neděje jen někde daleko v oceánu, děje se to tady v moři ke kterému jezdíme na dovolenou. Vlastně se to děje i u nás, ano přímo tady v řekách, na polích v lesích, jen v menší míře, protože pohyblivé vodní masy roznášejí plasty v ekosystému mnohem účinněji.

Pokud jde ale o to, kdo za to může, tak není pochyb - my všichni. Každý den mám ev ruce důkaz toho, že k tomu každý z nás přispívá, jenže už ani nemůžeme jinak. Cokoli kupujeme je x-krát zabaleno a oblepeno plasty (a možná je to i samo z plastu).



ČeskýRozhled: Tisíce tun plastu v mořích zabíjí ptáky i ryby už celá desetiletí

e-republika: Plastový odpad zabíjí uprostřed Tichého oceánu




Víte, mám přátele, kteří nejedí maso. Jsou přesvědčeni, že chov zvířat jen proto aby sloužila jako potrava je prostě příliš krutý a pokud máme jinou možnost, jak získávat bílkoviny, měli bychom ji využít. Argumentace těchto veganů a vegetariánů je silná proti tvrzení "masožravců", že maso jíst prostě musíme, mimo jiné také proto, že při "výrobě" masa opravdu působíme mnohem více utrpení, než by i pro běžnou potravinovou produkci bylo nutné.

Myslím, ale že neexistuje žádná, ani velmi slabá výmluva pro to, co děláme s plasty. Zamořujeme globální ekosystém, přivozujeme možná milionům tvorů (lidi nevyjímaje) dlouhé utrpení, které nemůže skončit jinak než smrtí a kvůli čemu? Kvůli jednorázovým PET lahvím, sáčkům do košů, igelitovým pytlíkům na každou sebemenší blbost? Jo, přesně tak.


Galerie Chris Jordan: Midway

Tisíce let používali lidé obaly, které se snadno rozkládaly - listy rostlin, trávu, keramiku, papyrus, papír... To co po nich zbývalo nebylo možná hezké na pohled, ale přírodní procesy to dokázaly zpracovat. Vyrábět extrémně netrvanlivé věci z něčeho, co se neskutečně špatně rozkládá a i v malých částečkách představuje riziko je neskutečně hloupé. Co hůř je to klasická ukázka tragédie obecní pastviny, kterou v podstatě nelze řešit na úrovni jednotlivců, je to problém který opravdu vyžaduje řešení na globální úrovni, jenže právě na té to nikoho nezajímá.

Současná snaha o recyklaci co nejvíce plastů přitom není skutečným řešením, ale jen oddalováním následků. Ty plasty už byly vyrobeny a jednou se do přírody zase dostanou, protože nikdy nedokážeme zrecyklovat všechno co jsme vyrobili. (Jedno z možných řešení je výroba paliva)

Žádné komentáře:

Okomentovat