Počet zobrazení stránky

čtvrtek 21. srpna 2014

Jak používat Wikipedii?

Wikipedie je rozhodně jeden z nejlepších informačních zdrojů, které v současnosti existují a já na ni při hledání informací nedám dopustit. Přesto mě trochu děsí to, jakým způsobem ji používají současní studenti nebo spíše jak velkou důvěru v ní vkládají. Proto jsem si řekl, že bych měl o Wikipedii něco krátkého napsat.

To co by měl každý vždy vědět, když používá nějaké informační zdroje je to, že nejsou stejné. Jsou informační zdroje stabilní a nestabilní, spolehlivé a nespolehlivé. V obou případech jde o krajní body nějaké myšlené škály, takže můžeme říkat, že je nějaký zdroj stabilnější než jiný, nebo spolehlivější či nespolehlivější.

Stabilitou myslím v případě informací z internetu to, nakolik se může informace pod uvedeným heslem v průběhu času měnit nebo přesouvat. Například články na blozích, státních informačních serverech a soukromých stránkách se mění s různou frekvencí, ale obecně je můžeme považovat spíše za nestabilní.


Spolehlivost a nespolehlivost zdrojů posuzujeme podle:

1.) Konzistence jeho argumentace - jak moc jeho argumenty souhlasí se skutečností, jak dobře zapadají do ostatních teorií.  S tímto posouzením nám mohou pomoci i recenze, ale samotný článek si stejně musíme přečíst.
2.) Správně použité metodiky
3.)  Odborného renomé autora v dané problematice (astronom může radit špatně, když jde třeba o pečení i když má titul), 
Z
Obecně platí, že nejvyšší stabilitu a největší spolehlivost zdrojů najdeme u článků z recenzovaných a impaktovaných časopisů. Pozor, jde ale o zobecnění! I článek, který prošel martyriem schvalování pro vědecký časopis může obsahovat logické nebo statistické chyby. I když je tedy naprostá většina článků spolehlivá, může se nám při vší smůle stát, že narazíme právě na takový.*


Články z Wikipedie jsou relativně nízko na stupnici stability a nepříliš vysoko na stupnici spolehlivosti. Přesto je to výborný informační zdroj, protože umožňuje vstoupit do problému. Je to proto, že Wikipedie ve skutečnost není opravdová encyklopedie. Není sestavována specialisty v daném oboru a často ani vědci, občas se při psaní nebo cenzuře článků projeví ego některého náboženského fanatika či konspiracionisty, ale většinou je takový narušitel díky systému brzy eliminován.

Samozřejmě ale můžete mít smůlu, pokud se na heslo podíváte právě v tu chvíli.

Co tedy s tím?

1.) V první řadě byste měli mít vždycky na paměti, že článek na Wikipedii je spíše jakýsi úvod do problému. Ne vždy je ale pochopen a vysvětlen správně nebo dostatečně, případně může být napaden wikipedistou-pitomcem. Tento problém můžete řešit s pomocí cizojazyčných verzí. Kromě rodného jazyka se tedy vyplatí zkontrolovat i anglickou, německou a francouzskou  verzi, případně (pokud jde o téma specifické pro nějakou oblast) též stránku v dalším jazyce. Něco přečtete díky svým jazykovým schopnostem a něco díky Google Translatoru. Na to nejpodstatnější ale překladač potřebovat nebudete.

2.) Nejdůležitějšími informacemi obsaženými přímo ve wikipedistickém článku jsou jména. Dohledáním autorit a jejich prací (v knihovnách nebo také na internetu - ScienceDirect, Worldcat a další odborné databáze) můžete získat přehled, na který byste potřebovali jinak měsíce studia.

3.) Nejdůležitější informace se u každého hesla nacházejí pod článkem. Jsou to reference a bibliografie. Podle toho, na co odkazují lze také posuzovat kvalitu wikipedistického článku.


Předpokládá se samozřejmě, že zvládáte základní chápání textu a dovedete z takto získaných informací vyvozovat závěry.

Zvláště v populárně naučné a odborné literatuře rozhodně nemůžeme vycházet přímo z článku ve Wikipedii a je naprosto zbytečné dávat do jakékoli knihy přímý odkaz na konkrétní wikipedistický článek, protože nemáte žádnou jistotu, že opravdu beze změny vydrží třeba jen nejbližší rok.

V běžné internetové diskusi se ale samozřejmě odkazy na Wikipedii používat dají pro rychlejší přehled o problému. Pokud je váš oponent zpochybňuje, měl by to dělat odkazem na konkrétní rozpory, nikoli způsobem "jé Wikina, tu stejně nikdo nebere váženě". Své školní práce byste však měli opírat ještě o něco pevnějšího.



*Konspirační teoretici se dají mimo jiné poznat také podle toho, že nedokáží rozlišovat různou kvalitu informačních zdrojů, v některých případech může být ale využívání  málo spolehlivých či vysloveně nespolehlivých zpráv také záměrem, protože mají potenciál zashnout velké množství lidí. Pak už nejde o konspiračí teorii, ale o cílenou dezinfomaci.

Žádné komentáře:

Okomentovat