Mimochodem rozdíl mezi vlídným přístupem praktických vědců a nadutostí mnohých studovaných filosofů, kteří namísto vysvětlování raději přecházejí do kvalifikujícího jazyka a urážení protivníka, bude pravděpodobně důvod, pro který se lidé na filosofické otázky raději ptají evolučních biologů a fyziků, než filozofů. Člověk zaujímající nadřazený postoj totiž vždycky nakonec vyvolává dojem, že o problému zase tolik neví, ale mlží aby vypadal významně a důležitě.
Lidé vynucující si úctu prostě bývají sice neužiteční, ale za to protivní.
Nicméně v samotném článku je nesmírně zajímavý konflit (který ale asi takto ani Černý ani Stenger nemysleli), který by bylo škoda přehlédnout.
Stenger není výjimka, jak ostatně dokazuje zmíněný rozhovor. Začnu třeba tímto citátem "V knize jsem sledoval historii pojmu „atomismus“, v rámci kterého je vše tvořeno hmotnými částicemi a prázdnem a to počínaje mými předchůdci v antickém Řecku. Staří Řekové měli v podstatě pravdu, ovšem tato idea byla po tisíc let potlačována v letech temného středověku, kdy Evropě vládla katolická církev."
Autor těchto památných slov se nám snaží vsugerovat, že Řekové objevili něco takového, jako je moderní teorie atomů.
(zde vynechávám pasáž o "temném středověku" protože není pro mne podstatná.)
...aby se zamysleli nad tím, co vlastně řecký atomismus byl, jak k němu ti atomisté došli a jestli vůbec má něco společného s moderní teorií atomů.
Nemá prakticky nic. Atomismus byl snahou udržet eleatickou nauku o Bytí jako neměnné, nehybné sféře; bytí je podle Parménida neměnné a absolutně nehybné (ἀκίνητον), zcela ukončené (οὐκ ἀτελεύτητον), nic nepostrádá a proto setrvává samo v sobě zcela netečné (ταὐτόν τὲ νταὐτῶι), je nedělitelným, homogenním kontinuem (πᾶν ἐστιν ὁμοῖον). No, a atomy mají smířit smyslové poznání s naukou o neměnném bytím tím, že ho rozdělí na mnoho malých částeček - atomů -, které mají vlastnosti parmenidovského bytí a různě se sbíhají a zase rozbíhají, aby vytvořily to, co můžeme vnímat smysly.
Jinými slovy, atomismus - např. Leukippův atomismus - rozbíjí původní Bytí-Jedno a nahrazuje ho pluralitou malých bytí-jedno: ἐι γὰρ ἦν πολλὰ, τοιαῦτα χρὴ αὐτὰ εἶναι, οἷον περ ἐγώ φημι τὸ ἓν εἶναι
Řecký atomismus je spekulativní metafyzická doktrína postulující existenci mnohosti parmenidovských bytí, která nemá vůbec nic společného s moderní atomovou teorií.
Ne, staří Řekové nevynalezli moderní teorii atomů a Stenger to ani netvrdí. Odpověď možná může vzbuzovat tento dojem, ale není to v ní. (Ostatně může to být i vlivem zjednodušení v redakci, toto není impaktovaný článek, ale rozhovor.) Nicméně všimněme si zajímavého detailu. Zatímco my dnes chápeme částicovou fyziku jako řešení problému hmoty, starověccí filosofové ji chápali jako řešení problému proměnlivosti čili de fakto jako problém času.
Je to řešení vskutku zajímavé, protože říká že na určité základní úrovni velikosti čas neexistuje, ale že vyplývá ze vzájemných vztahů věčných neměnných částic. To samozřejmě neodpovídá žádné současné atomární teorii, protože to co označujeme my jako atom je prostě ještě stále příliš velké. V dnešním rozdělení elementárních částic by se starořecký atom blížil spíše některým subatomárním částicím (kvarkům).
Jako částicový fyzik musel i Stenger narazit také na paradoxy, vznikající právě na úrovni subatomárních částic. Jedním z nich je otázka, zda časová nesymetrie (šipka času) platí úplně stějne i pro subatomární částice. Odpověď na ní současná věda ještě nemá, nicméně výzkum naznačuje, že je možná čas pouze emergentní jev podobně jako například teplota (atomy nemají teplotu, pouze energii, teplota je vlastnost mnohačásticových objektů).
I když nám tedy starověká představa kulatých atomů s hladým povrchem (jež měly tvořit vodu) nebo atomy s háčky (z nichž se měly skládat pevné látky) může připadat směšná, zrovna pojetí konfliktu proměnlivosti a neměnnosti se současné částicové fyziky opět velmi dotýká.
***********
Poznámka pod čarou k tomuto výroku ze stejného článku:
Další perla: "... Noví ateisté říkají zcela jasně, že bychom se neměli přizpůsobovat náboženství, jelikož i jeho nejvíce umírněné formy jsou založené na víře v existenci magických bytostí. Lidstvo je odsouzeno k záhubě, pokud budeme pokračovat v této cestě."
Magická bytost by byla třeba taková, která by Stengerovi vytáhla na požádání z nosu flašku whisky a pořádný kubánský doutník. Bůh - alespoň podle představ filosofů náboženství - žádná magická bytost není. Mě ale nejvíc pobavilo to varování: lidstvo dospěje k záhubě, pokud se nezbavíme náboženství.
Ateisty ani Nové Ateisty zase až tak nezlobí představa nějaké filosofické konstrukce Boha. Ten Bůh který jim vadí sesílá pohromy, diktuje posvátné knihy, zjevuje se v podobě plápolajících křovin, vysílá vojska do válek a umožňuje lidem provádět třeba vymítání démonů nebo chůzi po vodě. Takový Bůh je magická bytost a úplně stejně, jako takovéto kejkle, by pro něj jistě nebyl problém vytáhnout Davidovi Černému z nosu celou bednu kubánských doutníků a kamion whisky.
Žádné komentáře:
Okomentovat